Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Splnění tohoto nadpisu předcházela dlouhá a strastiplná cesta, na které se odvážný tým ve složení Jan Venc (oktáva - 2017/2018), Anna Boháčová (septima - 2017/2018) a Tereza Stehnová (sexta - 2017/2018), dnes již o rok starší, neohroženě vydal do boje proti lesnickým školám. Nejprve v regionálním kole v Brně a následně také na kole celostátním, ve kterém se jako první nelesnická škola (čti gymnázium) umístila na první příčce a vysloužila si tak právo reprezentovat naši zemi na mezinárodním kole soutěže YPEF – Mladí lidé v evropských lesích.
Stejně jako Česká republika se do soutěže zapojily týmy z dalších jedenácti zemí a svou krajinu na mezinárodním kole hrdě reprezentovalo celkem sedm z nich – Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Ukrajina a Německo. Spolu s nimi jsme se, avšak v přátelské atmosféře, utkali o celkové vítězství v soutěži.
Celá cesta pomyslně odstartovala na pražském letišti Václava Havla ve středu 19. září, kde nás tři a paní profesorku Jirsovou, doplnil pan Marek Šuba ze Střední lesnické školy Hranice, který nám po celou dobu dělal společnost a držel nad námi ochrannou ruku. Velmi skromnými (avšak autentickými) letadly jsme přes polskou Varšavu dorazili až do hlavního města Litvy Vilniusu, kde se letos mezinárodní kolo konalo. Spolu s rumunskou skupinou nás paní delegátka přepravila do budovy státní správy nad chráněnými územími, kde na nás již čekali všichni ostatní. Měli jsme možnost zakusit trochy tradiční litevské kuchyně a v neposlední řadě užít si velice interaktivní prohlídku centra zaměřeného na velkoplošná chráněná území tohoto pobaltského státu. Dále nás čekala už jen cesta do asi dvě hodiny vzdálené Palūšė, kde jsme byli ubytováni a konala se zde převážná část soutěže.
Závěrem dne nás čekaly ještě někdy velice neformální prezentace všech zemí o jejich tradicích a zvycích spojených s lesem a lesnictvím. Originalita a forma byla každému státu opravdu vlastní, proto jsme dostali okusit například domácí rumunskou pálenku nebo jsme získali darem sazenice dubu z Polska. Český tým se uchýlil k tradiční prezentaci, ve které ale nezapomněl zmínit houbaření, Hubertskou jízdu nebo českou státní hymnu, kde se Tyl mimo jiné zmiňuje i o našich lesích (a Honza ji nádherně zazpíval!).
Druhý den nabrala soutěž obrátky, na pořadu dne byly soutěžní prezentace na téma „Forest harvesting in your country“, tedy těžba dřeva v naší zemi. Každý toto téma opět pojal z různého úhlu pohledu. Celý pobyt byl proložen jídlem, kterého bylo příliš velké množství a bylo příliš dobré, takže jsme si i díky němu udržovali stále optimistickou náladu.
Ta přetrvávala i při vyplňování testu, který byl další součástí soutěžního hodnocení. Skládal se z padesáti otázek na téma lesa a lesnictví v evropských zemích. Po něm jsme si měli šanci odpočinout při krátké prohlídce Palūšė, která skrývá nejednu zajímavost, jako například nejstarší dřevěný kostel v Litvě nebo pozůstatky mohylových hrobů. Odpolední program se odehrával na kopci Ladakalnis, kde nás přivítaly tradiční litevské kroje a bohaté kulturní vyžití zakončené zapálením posvátného ohně, lidovými tanci a ohňostrojem. Po návratu do Palūšė nás čekala ještě další socializace, při které jsme měli možnost více se seznámit s ostatními studenty.
Páteční program jsme strávili v Litevském muzeu starověkého včelařství, které připomíná spíše naše skanzeny. Oproti předešlým dnům jsme byli tentokráte rozlosováni do mezinárodních týmů. S našimi novými přáteli jsme společně zápolili ve vedlejší vyhlašované soutěži. Na programu byla soutěžní stezka, která nebyla zaměřená pouze na teoretické znalosti, ale z velké části na fyzickou zdatnost a zručnost. Většina z nás ale úkoly s větší či menší námahou zvládla a navrch všeho si ještě užila poměrně dost zábavy. Následovala praktická ukázka vytáčení medu, včelařského vybavení a nesměla chybět ani ochutnávka typických sýrů, uzenin a medovin.
Odpoledne nás čekala poslední výprava a to do Regionálního parku Anykščiai, kde jsme si díky stezce v korunách stromů mohli prohlédnout les a krásy přírody z ptačí perspektivy. I když jsme si to nechtěli přiznat, většina z nás už více myslela na vyhlášení a související výsledky soutěže. Vše se odehrávalo v multifunkčním centru v městě Anykščiai nedaleko regionálního parku.
Samotnému vyhlašování soutěží v národních i mezinárodních týmech samozřejmě předcházelo několik projevů z ministerstva životního prostředí i zemědělství a od organizátorů soutěže. S velkým překvapením a radostí se Anička umístila v mezinárodních týmech na 3. místě a Honza společně s kolegyněmi z Rumunska a Maďarska tuto část soutěže vyhráli! Vrcholem soutěže však bylo rozhodnutí, který stát rozumí lesům nejvíce pro letošní rok. S radostí v srdcích i na tvářích jsme si vysloužili v celkovém hodnocení 3. místo, druhé obsadil tým z Rumunska a vítězi tohoto ročníku se stali studenti z polské Ratiboře. K oslavě právě končícího ročníku nám přišla zahrát a zabubnovat nefalšovaná litevská skupina afrických bubnů, ke které jsme se všichni svorně připojili.
Na závěr musíme poděkovat nejvíce naší paní profesorce Mgr. Evě Jirsové, která nás vždy velmi nenásilnou formou donutila připravovat se a prožívala s námi každé vítězství a dobrodružství (často ještě víc, než my sami); dále pak Ing. Josefu Pilařovi z Lesy ČR za neutuchající odbornou přípravu, Ing. Josefu Lenochovi z Mendelovy univerzity v Brně za přípravu regionálního kola a konzultace do kola národního, Ing. Marku Šubovi z SLŠ Hranice za doprovod do mezinárodního klání a také Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Tímhle zážitkem něco hezkého končí, mnoho krásného začíná a já jsem velice rád, že jsem mohl osm let na našem gymnáziu studovat, tvořit a zajímat se o svět kolem sebe. O to se zasloužilo mnoho skvělých profesorů, spolužáků a zejména pan ředitel Mgr. Vladislav Smejkal, jehož srdce bije pro naši alma mater ze všech nejvíce. Takže díky Gymple, měj se hezky.
Vivat academia, vivant professores,
Jan Venc, absolvent chotěbořského gymnázia
