Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Snad v každé třídě chotěbořského gymnázia lze nalézt studenty, kteří jsou ochotni s upřímnou radostí dobrovolničit na široké škále událostí pořádaných naší školou a Ekoklubem Gymnázia Chotěboř. Ty se často konají ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody Chotěboř a právě tato organizace, jako poděkování za naši pomoc na jejich akcích, poskytuje studentům každoročně příspěvek na ekologickou exkurzi. Letos to byla výprava do Železných hor, která se uskutečnila ve čtvrtek 23. května, a my jsme se tak již poněkolikáté mohli vydat vstříc příjemně strávenému dni plnému nových zážitků i poznatků ze světa biologie. Děkujeme za podporu!
Celým dnem nás pak provázel Mgr. Vlastimil Peřina, vedoucí Správy CHKO Železné hory a vedle toho také bývalý absolvent našeho gymnázia, jenž měl o všem výborný přehled a v průběhu exkurze stihl pronést působivé množství zajímavých informací. Příjemným momentem byla hned první zastávka v kostele sv. Kunhuty v Polomu. Zde jsme navzdory chladnému počasí, které nás ostatně doprovázelo celý den, strávili necelou hodinu, přičemž nám pan Peřina vyprávěl o problematice sucha a předčítal z papežovy encykliky mluvící i o tom, že ochrana přírody je povinností každého člověka. Následně jsme pokračovali do přírodní rezervace Polom. Cestou jsme mimo jiné stihli porovnat hospodářské lesy a smrkové monokultury s přirozenými pralesy jako je ten v Polomu a celkem dobře pochopit kůrovcovou kalamitu trápící v poslední době naši zemi. Při návštěvě přírodní památky Upolíny u Kamenice nám pak doslova teklo do bot, a tak některým odvážlivcům, kteří si nechtěli nechat ujít vzácný pohled na květy prstnatce májového a vzácnou vrbu borůvkovitou (glaciální relikt ČR), nezbývalo než projít kus louky naboso! To ovšem neznamenalo nic jiného než další veselý zážitek do již tak nabitého programu.
Na závěr jsme zamířili do Slavické obory. Tato majestátní krajina plná alejí, rybníků a jelenů není běžně veřejnosti na jaře zpřístupněna, tudíž jsme měli o to větší štěstí, že jsme směli mnohé její úseky prozkoumat právě teď. Autobus vracející se do Chotěboře byl poté plný unavených, ale spokojených tváří, přemítajících nad objevy i prožitky uplynulého dne. A není pochyb, že ty samé tváře brzy opět uvidíme na akcích podobným těm, jež této předcházely.
Alice Janáčková, septima Gymnázia Chotěboř
