Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Maďarsko. Někomu se vybaví guláš a klobásy, někomu Balaton a Budapešť. Nám se vybaví vzpomínky na nedávný projekt plný slunce, bouřek, zážitků, bloudění a také ugrofinského jazyka, kterému nerozumíte ani slovo.
Celé dobrodružství začalo 24. 6. 2017 v sobotu ve 3:00 ráno, kdy se skupina rozespalých studentů včetně pedagogického dozoru a zkušeného řidiče, vydala do víru nedalekého Maďarska o přibližně stejné rozloze jako má ČR. Po pár hodinách nekvalitního autobusového spánku a snídani na hranicích se Slovenskem, jsme se probrali v maďarském městečku Györ, které leží na čtyřech řekách a pochlubit se mohlo především svým barokním městským jádrem. Cestou k Balatonu, což byl stěžejní cíl sobotního horkého dne, jsme se zastavili ještě ve vesnici Zánka, odkud jsme se mohli pokochat krásnými výhledy na největší jezero střední Evropy. Je třeba říci, že jak nám, tak i navigaci pana řidiče, dělaly maďarské názvy našich turistických cílů značný problém, proto místo pana průvodce obsadil náš zkušený spolužák Pavel, který po celý pobyt v této zemi zachoval chladnou hlavu a panu řidiči, i nám, byl velkou oporou. V tento den jsme také měli v plánu projít poloostrov Tihany, ovšem k naší smůle se zde konal Levandulový festival, proto byla procházka přeorganizována na vyhlídkovou jízdu autobusem mezi davy turistů s nemožností najít parkovací místo. Den jsme zakončili v příjemném rodinném kempu u Balatonu, kde jsme načerpávali sílu na další den.
V neděli jsme se probudili do deštivého rána a po noční bouřce jsme opustili maďarské jezero a přemístili se autobusem do hlavního města – Budapešť. Zde jsme měli strávit následující dvě noci, přičemž první den byl ve jménu památek. Jako první jsme navštívili budapešťský parlament. Návštěvy se nakonec neočekávaně, po náročné vstupní kontrole účastnili všichni, včetně Pavla, který svůj cestovní nůž schoval v blízkosti hlídaného parlamentu. Následovala procházka po Rybářské baště, Matyášův kostel a nakonec dopadla i podvečerní plavba po Dunaji zakončená jak jinak než bouřkou. Den byl zakončen večeří s neobvykle chutnající polévkou, hovězím s haluškami a vanilkovo-čokoládovou zmrzlinou.
V pondělí jsme uzavřeli návštěvu památek venkovní prohlídkou hradu Vajdahunyad a pěšky jsme se dostali až do jedné z nejstarších zoologických zahrad na světě, která nás ohromila rozmanitostí exotických zvířat nebo mimo jiné i vystoupením vycvičeného lachtana. Odpolední program pokračoval návštěvou akvária a tropicaria, kde největší atrakcí byli žraloci a možnost pohladit si rejnoky. Pondělní den jsme zakončili opět večeří tentokrát v hlavní roli s hráškovým krémem a vepřovým s americkými bramborami. Zmrzlina nesměla chybět.
Předposlední den jsme se z budapešťského chaosu vypravili do městečka Visegrád a z tamějšího hradu jsme se mohli kochat úchvatnými výhledy na Dunajský meandr a maďarskou krajinu. Jelikož bylo opravdu velké teplo, vedení projektu rozhodlo o zastávce u řeky Dunaj, kde se případní zájemci, možná lépe řečeno odvážlivci, mohli schladit a načerpat síly na následující velkolepou botanickou zahradu ve městě Vác. Úterý bylo zakončeno ubytováním a následnou prohlídkou centra ve městě Eger. Sil nám ubývalo a projekt se nachýlil ke konci.
Poslední hektický den začal návštěvou jeskynního systému Aggtelek, který je díky svým rozměrům a výjimečnosti zapsán v seznamu UNESCO. Konec projektu jsme strávili v lázeňském komplexu Miskolc – Topolca se zajímavým bludištěm bazénů uvnitř velké jeskyně. Následovala už jen náročná zpáteční cesta autobusem, kde z očekávaného příjezdu kolem půlnoci, byl neočekávaný příjezd ve 4 hodiny ráno. Za všechny mohu říci, že i přes spoustu nečekaných zážitků, jsme si projekt velmi užili. Velký dík patří jak skvělým kantorkám, které celou akci zorganizovaly, tak pánům řidičům za orientaci a vcelku poklidnou jízdu tak odlišně mluvící zemí jako je námi navštívené Maďarsko.
Za všechny spokojené studenty Martina Valentová, septima
