Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Po velmi zdařilé loňské návštěvě Maďarska jsme se letos posunuli o kousek na sever a cesta nás zavedla na Slovensko.
Odjíždělo se v sobotu 23. 6. 2018 ve 3:00 ráno. Po několika hodinách jsme dorazili na naši první zastávku a tou byla Banská Štiavnica, město zapsané na seznamu UNESCO. Nejprve jsme se celí hladoví vrhli do víru města a ochutnali tradiční pokrmy - halušky nebo brynzové pirohy. Po prohlídce historického centra města jsme dojeli k obci Vyhne, abychom si prohlédli kamenné moře z ryolitu. V moři jsme si moc nezaplavali, ale odvezli jsme si pár těžkých suvenýrů – vždyť tato vyvřelá hornina je v Čechách neznámá! Večer jsme konečně dorazili na ubytování v Lúčkách u Kremnice, kde už nás netrpělivě vyhlížel mile vypadající majitel. Starší studenti si zabrali chatky a mladší spali na budově. Společnost nám dělaly ovečky, které nám ráno posloužily místo budíku.
Druhý den nás čekal výšlap na vrch Poĺana, který je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří z andezitu. Nejzajímavější úsek vedl po žebřících okolo vodopádu Bystró. Počasí nám zpočátku přálo, ale na vrcholu nás uvítal nepříjemný déšť a my se museli rychle schovat. Aspoň jsme měli další příležitost nabrat síly k sestupu dolů. Tento den jsme zakončili odpočinkem v Holidayparku v obci Kováčová, kde jsme se naložili do termálních bazénů.
Celé pondělí patřilo městu Kremnice a jejímu okolí. Nejprve jsme navštívili mincovnu, která patří mezi nejstarší nepřetržitě fungující podniky na světě. Viděli jsme, jak se mince razili dříve a jak se razí dnes. Počasí bylo opět proměnlivé... no, jako počasí, ale odpoledne jsme byli rádi, že jsme se mohli zchladit ve štole Bartoloměj, kde jsme si na cestu museli svítit čelovkami a snažit se nezakopnout o naše pršipláště. Nedaleko Kremnice se nachází obec Kremnické Bane, kde leží jeden z možných geografických středů Evropy. Nejprve nám dělalo problém jej najít, protože jsme nevěděli, jak přesně vypadá, ale nakonec se nám ho podařilo objevit za místním kostelíkem u ukazatele hlavních měst některých evropských zemí. Celkově byl ten den opět náročný, a tak jsme se zase odměnili návštěvou termálního koupaliště Katarína v Kremnici.
V úterý nás čekal opět výšlap, tentokrát k Harmanecké jeskyni. Zpočátku se nám zdolání 200 metrů převýšení nezdálo jako příliš náročné, ale v půlce cesty jsme si to honem rychle rozmysleli. Nahoře se nám naskytl krásný výhled na Velkou Fatru a Starohorské vrchy. Nicméně, prohlídka této jeskyně, někdy přezdívané jako Bílá jeskyně, stála opravdu za to! Ale opět jsme byli překvapeni náročností terénu a došlo nám, proč se těm schodům v ní říká infarktové, jak to prohlásil náš průvodce. Po prohlídce jsme vyrazili do obce Špania Dolina, kde nás čekal, jak jinak než výšlap. Tentokrát na haldu Maxmilián s překrásným výhledem do okolí. Odtud jsme přejeli do Banské Bystrice a navštívili Muzeum a památník SNP, kde jsme se dozvěděli zase něco nového o dějinách druhé světové války a Slovenském národním povstání. Poté jsme navštívili obec Hronsek, která se může pyšnit dřevěným artikulárním kostelem, zapsaným na seznamu UNESCO a vodním hradem. Tento den jsme vynechali koupání a večer raději strávili procházkou po Banské Bystrici.
Poslední den jsme pobývali v Bojnici. Byla pro nás přichystána prohlídka zámku, kde se mj. natáčela spousta pohádek, např. i Šíleně smutná princezna. I když jsme nepotkali ani Helenku Vondráčkovou, ani Vaška Neckáře, tak přesto zámek opravdu pohádkově působil. Posledním bodem našeho programu byla zdejší ZOO. Po její prohlídce jsme se v odpoledních hodinách vraceli celí utrmácení, ale spokojení do Čech.
Za všechny studenty můžeme říct, že jsme zažili spoustu krásných chvil a navštívili mnoho zajímavých míst a celý projekt si opravdu užili. Už nám zbývá jen poděkovat paním profesorkám za vytvoření tak skvělého programu a panu řidiči, že nás vždy a všude bezpečně dopravil.
Za všechny studenty Michaela Mrázková a Tereza Kvačková, septima
