Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Kde v současné době studuješ?
Studuji ekonomii na University of Cambridge ve Velké Británii.
Proč právě tento obor a tuto školu?
Do ekonomie jsem se zamiloval už na prvním stupni gymnázia. Tento obor představuje kombinaci matematiky, filozofie, historie, sociologie, politologie a mnoha dalších odvětví akademického bádání, na kterou jen tak nenarazíte. Proto pro mě byla ekonomie jednoznačnou volbou, když jsem se rozhodoval, co bych chtěl na vysoké škole studovat.
Studium na Cambridge bylo mým snem od té doby, co jsem ji před několika lety poprvé navštívil. Kromě akademické kvality a osobního přístupu kantorů mě lákal i život v městě, kterému navzdory historické fasádě koluje v žilách čirá studentská krev. Přestože jsem příliš nevěřil, že bych mohl být přijat, věděl jsem, že bych litoval, kdybych přihlášku nepodal.
Co jsi musel splnit pro přijetí?
Přihlašovací řízení probíhá pro většinu oborů na Cambridge ve dvou kolech. V rámci prvního kola musí studenti vyplnit začátkem října společnou přihlášku na maximálně pět vysokých škol ve Velké Británii. Přihláška obsahuje motivační dopis, doporučení od kantora ze studentovy střední školy, výsledky jazykových testů (popřípadě i výsledky jiných akademicky zaměřených srovnávacích testů) a očekávané známky ze zkoušky A-levels (Češi předkládají očekávané maturitní výsledky). Cambridge na rozdíl od ostatních univerzit požaduje ještě vysvědčení ze střední školy a umožňuje zaslání dodatečného motivačního dopisu či doporučení.
Pokud je univerzita se zaslanými dokumenty spokojena, pozve uchazeče na pohovor. Ten se odehrává přímo na Cambridge a je oborově zaměřený. Já jsem ve svém pohovoru dostal za úkol kriticky rozebrat článek o pádu ropných cen a vyřešit několik matematických úloh.
Ti, kdo v pohovoru uspějí, pak dostanou zpravidla podmínečnou nabídku, což znamená, že musejí dosáhnout určitého výsledku v závěrečných zkouškách, aby je univerzita definitivně přijala. Standardní nabídka pro Čechy je maturita na samé jedničky, popřípadě doplněná o jazykovou zkoušku IELTS od skóre 7.5 výše.
Jak výsledky přijímacího řízení ovlivnily Tvoje aktivity během studia na gymnáziu (SOČ, ZUŠ, PSS, Česká hlavička, …)?
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že pro přijetí na Cambridge jsou naprosto zásadní studijní výsledky během střední školy, takže nevěřte nikomu, kdo se vám snaží domluvit, že na známkách z gymplu nezáleží. To samozřejmě neznamená, že by matematik, který dostane dvojku z němčiny, neměl v přijímacím řízení šanci. Konkurence je však vysoká, a proto se každé vysvědčení počítá. Maturita je obzvlášť zásadní, protože vaše výsledky z této zkoušky budou požadovat nejenom univerzity (ať už se hlásíte na bakalářské či magisterské studium), ale i potenciální britští zaměstnavatelé.
Dalším významným faktorem jsou mimoškolní aktivity akademického charakteru. Účast (a ideálně i úspěch) v projektech, jako je například Středoškolská odborná činnost, Pražský studentský summit, univerzitě dokazuje, že svůj čas dobrovolně investujete do činností, které rozvíjejí vaše znalosti a schopnosti. Největší váhu mají pak aktivity, jež jsou přímo spjaté s oborem, na který se hlásíte. Já jsem například ve svém motivačním dopise psal především o své účastni na Středoškolské odborné činnosti a navazující České hlavičce se svojí ekonomickou prací a stáži v laboratoři behaviorální ekonomie, kterou jsem absolvoval v létě 2014. Je také zásadní, aby se uchazeč orientoval ve svém předmětu a aby jeho znalosti přesahovaly to, co se každý naučí ve škole. Toho lze docílit především samostudiem a četbou.
Mimoškolní aktivity neakademického charakteru většinou Cambridge nebere v potaz. Mnoho jiných mezinárodních univerzit (především pak těch ve Spojených státech) na sport či hudbu klade velký důraz, ale přijímací řízení na Oxford či Cambridge je čistě akademicky zaměřené.
Jaký byl začátek na nové škole v zahraničí? (Největší problémy, pozitiva, apod.)
Většina studijního i společenského života v Cambridge se odehrává na jednotlivých kolejích, kam uchazeč přímo podává svoji přihlášku. Já jsem se dostal na King´s College, která je známá jako kolej Johna Maynarda Keynese, turisty vyhledávané gotické kaple a undergroundové kultury (hádejte, kde sídlí univerzitní marxistický spolek). Na King´s najdete všechno, co potřebujete – od knihovny po oblíbený bar. Pokud vám v nabitém programu zbyde chvilka volného času, můžete si půjčit loďku a vyrazit po vzoru benátských gondoliérů na rušnou řeku Cam nebo zamířit na proslulé formální večeře. V Cambridge se rozhodně nikdo nemůže nudit – prakticky každý den máte příležitost zamířit na zajímavou přednášku nebo fandit místnímu veslařskému týmu, zatímco neomylně poráží Oxford.
První týden po příjezdu nových studentů na Cambridge se odehrává v uvolněné atmosféře tzv. Freshers Week. Během tohoto týdne je vaším hlavním úkolem zorientovat se v labyrintu spletitých uliček a nashromáždit co nejvíce pizzy a vína, které studentské spolky nabízejí zdarma v naději, že rozšíříte jejich řady.
Hned druhý týden už však začíná vyučování. Trimestry na Cambridge trvají pouze dva měsíce, a proto je studium výjimečně intenzivní. Student ekonomie musí každý týden napsat minimálně jednu esej, vypracovat dva několikastránkové cvičební listy z matematiky a ekonomie a zopakovat materiál probraný během přednášek. Poté se účastní tzv. supervizí, ve kterých kantor hodinu „griluje“ tři či čtyři studenty, aby zjistil, jak hluboce pochopili probraný materiál. Vzhledem ke kvantu práce, které studium vyžaduje, je zcela běžné, že se studenti po dopoledních přednáškách odeberou přímo do knihovny, odkud odcházejí až v pozdních večerních hodinách.
Tento studijní program je sice náročný, ale pokud vás váš obor baví a nevadí vám pracovat, přestanete to brzy vnímat. Po pár týdnech už se naučíte vyvážit čas, který trávíte učením, koníčky a s kamarády.
Jaké je spektrum studentů na nové škole?
Studenti na Cambridge pocházejí doslova z každého koutu světa. Pro King´s College toto tvrzení platí dvojnásob – kolej se pyšní jedním z nejvyšších poměrů mezinárodních studentů na celé univerzitě. Z devíti ekonomů v prvním ročníku King´s jsou pouze tři „plnokrevní“ Britové. Na univerzitě zároveň studují lidé z širokého spektra vzdělávacích institucí (od Eton College po Gymnázium Chotěboř) a socioekonomických podmínek. Představa, že na Cambridge studuje nafrněná smetánka, je pouhou iluzí.
Na King´s jsou zároveň zastoupeny téměř všechny obory, takže vás každá konverzace v jídelně nutí vystoupit ze své předmětové bubliny. Univerzitní život je o to zajímavější.
Jaké jsou Tvoje znalosti ve srovnání s ostatními (v kterých oblastech nebo předmětech zaostáváš, kde máš dobré základy)?
Myslím, že doposud jsme v ročníku celkem vyrovnaní. Základy mám z gymplu dobré – nemám pocit, že bych byl oproti ostatním studentům jakkoliv znevýhodněn. Největší nedostatky jsem asi zatím zaznamenal ve statistice, kterou Britové v rámci A-levels studují více do hloubky, než umožňují české osnovy. Nemyslím si ale, že by se jednalo o něco, co nelze dohnat.
Co doporučuješ mladším spolužákům, kteří by Tě chtěli následovat?
Pilně se učte a rozvíjejte své zájmy mimo školu. Nepodceňujte přípravu v rámci gymplu, ale zároveň se nespoléhejte, že se tam dozvíte všechno, co budete potřebovat.
Především se ale nebojte přihlásit. Přihlašovací proces je možná zdlouhavý a pravděpodobnost přijetí relativně nízká. Nikdy však nemůžete vědět, kde budete studovat za rok, když to prostě zkusíte.
.jpg)
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/68/Cows_and_Kings.jpg
Pohled na King´s College, Cambridge. Kromě vyhledávané kaple se kolej pyšní i sbírkou sudokopytníků.
Zdroj: http://www.thefamouspeople.com/profiles/images/john-maynard-keynes-15.jpg
John Maynard Keynes, pravděpodobně nejvýznamnější ekonom dvacátého století, na King´s strávil většinu svého života. V místnosti, kde sepsal Obecnou teorii, máme každý týden supervize.
Formals – tříchodové večeře s lahví vína v obleku či šatech, jsou univerzitní tradicí. Na King´s jsou natolik oblíbené, že se lístky většinou vyprodají během několika vteřin.
