Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »
Zavítají-li někdejší absolventi opět na půdu gymnázia, kde před pár lety studovali, bývá to setkání milé a radostné. Pokud jsou mezi nimi i noví adepti učitelského povolání, bývá takové shledání mnohdy inspirativní pro obě strany, jak zkušené, tak začínající učitele. Každoročně přichází na naši školu několik vysokoškolských studentů, aby zde vykonali pedagogickou praxi. Na podzim školního roku 2014/15 svou praxi komentovaly tyto studentky:
Hana Šimonová (Aj, Ov): Na Gymnázium Chotěboř jsem se vrátila po více než 4 letech. Bylo pro mě velmi zvláštní postavit se před tabuli ve třídách, kde jsem sama strávila tolik let studia. Ovšem po čtyřech týdnech praxe musím přiznat, že se vše vyvinulo nad má očekávání. Většina žáků mě přijala poměrně kladně a velmi pěkně se mnou spolupracovali. Žáci na gymnáziu jsou klidnější, více snaživí, celkově se chovají lépe a jejich znalost anglického jazyka je nesrovnatelná se žáky základní školy.
Dagmar Novotná (Čj, Ov): Je to nepopsatelný pocit, kdy vás sledují desítky očí a čekají, co bude. Co se týče studentů, tak každý je svým originálem. Třídy se od sebe taktéž liší. Jedni vás dychtivě poslouchají, druzí s nadšením, avšak většinou mimo téma, debatují se spolužáky, jiní vám pokládají otázky a další jsou v tzv. ignoračním modu. Každá třída je jako živel a vy se musíte naučit přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Než se člověk stačí vzpamatovat, už zase zvoní. Že mi ty přestávky vždycky přišly krátké? Nesmysl, teď jsou ještě kratší!
Adriana Kopecká (Nj): Bylo příjemné opět vidět profesory, kteří vyučovali nedávno mě a nyní se postavit na jejich stranu. Každá má vyučovací hodina byla zážitkem, největším možná ta poslední. Jako začínající pedagog jsem poprosila studenty maturitního ročníku o anonymní zpětnou vazbu, tedy o jejich názory, které se týkaly mé pedagogické praxe. Jejich ohlasy byly velmi milé a pozitivní, některé mě poměrně rozhodily a dodaly mi hlavně dostatek energie, abych pokračovala v tom, co dělám a úspěšně studium dokončila.
Monika Jouklová (M, Ch): Bylo trochu zvláštní stát před studenty, kteří jsou jen o několik let mladší. Studenti byli někdy zaskočeni, první hodina byla v každé třídě trochu nejistá z obou stran, ale pak už se většinou chovali naprosto přirozeně. Výborným zážitkem pro mě a zřejmě i pro studenty bylo, když do hodiny matematiky v septimě přišel pan školník, který potřeboval vyřešit nějaký problém s klíči. Spletl si mě se studentkou a ptal se, kde je učitel, vzadu sedícího pana Chalupu totiž nebylo vidět. Vše mu došlo, až když se studenti začali smát.
Vzájemné setkávání učitelů různých generací sebou přináší situace vážné i komické, ale rozhodně může zúčastněné obohatit. Ti starší mohou nabídnout hlavně rozvahu, trpělivost a moudrost vzešlou z mnohaletých zkušeností, ti mladší zejména elán, ctižádost a inovativní postupy. Přejme si, aby tato setkávání byla prospěšná všem, především však generaci nejmladší, tedy žákům, kteří zatím sedí v lavicích. Ti své učitele bedlivě pozorují a nemilosrdně hodnotí bez ohledu na generační příslušnost.
Mgr. D. Caltová