Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř | Email: gch@gch.cz | Telefon: 569 669 360 | Další kontakty »

Ukončení projektu „Voda živá“

Mgr. Eva Jirsová, 26.1.2016 | Kategorie: O gymnáziu

Na pět měsíců se tok Barovka na území CHKO Železné hory stal předmětem bádání skupinky studentů Gymnázia Chotěboř.  V lednu tento výzkum skončil a projektový tým se rozhodl poskytnout své poznatky veřejnosti a Vy se s nimi dnes můžete seznámit.

Pramen Barovky se nachází mezi obcemi Chloumek, Křemenice a Barovice v zalesněném údolí Železných hor a po celé své délce teče územím CHKO Železné hory. Barovka je pravobřežním přítokem řeky Doubravy, do které se vlévá u obce Libice nad Doubravou na ř. km. 61, 300. V číselných údajích činí plocha povodí 10,5 km2 a délka toku 6,1 km.

Povodí tvoří z 1/3 lesní porosty, lesnatost je 32%. Zbývající část jsou zemědělské pozemky (louky, pole, pastviny). Trvalý vegetační kryt tak tvoří 96% plochy povodí.

Z geologického hlediska leží celé povodí v kvartéru Českého masivu. Podloží lokality je tvořeno nivními sedimenty (sediment nezpevněný - hlína, písek, štěrk).

Co se týče monitorování jakosti vody, správce toku, společnost Lesy ČR, s.p., informoval, že zde žádné monitorování neprobíhá. Na dobrou kvalitu vody však ukazovalo mnoho aspektů. Nenacházejí se zde žádné velké průmyslové podniky, které by svojí aktivitou ohrožovaly kvalitu vody, co se týče osídlení, zde již vliv patrný je. V místních částech Libice nad Doubravou – Barovicích, Chloumku a Lhůtě odpadní voda odtéká po předčištění v biologických septicích právě do našeho toku.

My jsme zde provedli odlov bentosu, tj. živočichů, kteří žijí na dně a svojí přítomností či nepřítomností často prozrazují kvalitu vody. Byli zde nalezeni blešivci, pijavice, ploché nymfy jepic, larvy chrostíků a několika vodních brouků. Po sečtení dle klíče se hodnota ustálila na čísle 6,2, což odpovídá čistějšímu prostředí. Tok si vedl dobře i z pohledu měření pH, které zde probíhalo v rozsahu 5 – 7 dnů ve stejný čas, aby výsledky byly porovnatelné. Hodnota pH ukazovala neměnnou hodnotu sedm. Kolísání teploty vody bylo velmi pozvolné vzhledem k výkyvům teploty ovzduší.

Tok nebyl ušetřen ani přímého zásahu člověka. V minulosti byl od soutoku s Doubravou k mostu silnice II/344 spojující Chotěboř a Horní Bradlo nevhodně technicky upraven, kdy bylo jeho koryto narovnáno, břehy zpevněny dlažbou z lomeného kamene a zkapacitněn průtok. Příčný objekt, který se nacházel u soutoku s Doubravou, znemožňoval migraci živočišných druhů do Barovky. Před dvěma lety zde proběhla revitalizace, nové koryto kopíruje trasu meandrujícího toku z historických katastrálních map, vznikly dvě tůně a vysázeno bylo 681 keřů a 149 stromů. Správa CHKO Železné hory společně s Univerzitou Karlovou zde provádí biologický průzkum. Nalezen byl rak říční, vranka obecná, nebo pstruh potoční.

Závěrečná zpráva je dostupná k přečtení na internetových stránkách Ekoklubu Gymnázia Chotěboř (http://ekoklubgch.blogspot.cz/) v sekci dokumenty.

Lubomír Molák, třída 2.A, člen projektového týmu

Fotografie: Barovka před revitalizací a po revitalizaci