Mgr. Štěrba Alois
25. června
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
muzikál je film nebo divadelní představení, ve kterém se v jeden celek spojují herectví, hudba a tanec. Herci tak musí být velmi talentovaní ve všech těchto oborech. Název pochází z anglického “musical”, což je zkrácený výraz pro “musical comedy” (hudební komedie), jak se původně tomuto uměleckému žánru říkalo. Muzikál může být celý zpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo.
Mezi nejznámější muzikály patří Jesus Christ Superstar (někdy také označovaný jako rocková opera), Bídníci, West Side Story, Cats, Hair, Evita a mnoho dalších. Z českých muzikálů mezi nejlepší patří Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů, Noc na Karlštejně nebo Dracula.
Já mám pro vás ale jiný tip a nabídku poslechů. Pomáda je nejvýdělečnějším muzikálem v historii. Než se objevil ve filmové podobě, hrál se řadu let v divadlech. Děj se odehrává v 50. letech na střední škole v USA. Ve filmové adaptaci z roku 1978 v hlavních rolích hrají, zpívají a tančí John Travolta a Olivia Newton-Johnová, kteří se tímto snímkem stali idoly tehdejší mladé generace. Pokud jste tento slavný muzikál ještě neviděli, určitě si ho nenechte ujít. Věřím, že školní lovestory Sandy a Dannyho s báječnou hudbou pobaví i vás. Zde je malá ochutnávka:
Summer Nights: https://www.youtube.com/watch?v=ZW0DfsCzfq4
Hopelessly Devoted to You: https://www.youtube.com/watch?v=i52mlmJtyJQ
Greased Lightning: https://www.youtube.com/watch?v=wK63eUyk-iM
Sandy: https://www.youtube.com/watch?v=NyLKjp-xDWw
You´re The One That I Want: https://www.youtube.com/watch?v=7oKPYe53h78
Všem vám přeji hezké léto a pohodové prázdniny. V září se budu těšit na shledání s vámi.
A. Štěrba
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
19. června
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
Bohuslav Martinů se narodil roku 1890 v malém bytě ve věži kostela sv. Jakuba v nedaleké Poličce. V rodině se hodně zpívalo a od šesti let hrál na housle. Už během dospívání komponoval a skladbu později studoval u Josefa Suka. Stal se také hráčem na housle v České filharmonii. Po 1. světové válce přesídlil do Paříže (zde získal stipendium ke studiu skladby) a před nacisty utekl do USA. Zemřel ve Švýcarsku roku 1959 a je pohřbený v rodinném hrobě v Poličce.
Mezi jeho nejproslulejší skladby patří kantáta Otvírání studánek. Na text Miloslava Bureše v ní Martinů oživil starý lidový zvyk vítání jara. Symbolickým čarováním nad lesními pramínky, čištěním studánek, zpěvem a tanci loučí se děti s minulou zimou a radostně vítají příchod jara.
V tvorbě Bohuslava Martinů nenajdeme dílo tak spjaté s jeho dětstvím a rodným krajem zde na Vysočině. Poslechněte si sami s jakou něžností a láskou se Martinů z ciziny (skladba vznikla ve Francii v Nice roku 1955) obrací zpět ke své vlasti a k nevinnosti dětského věku.
Otvírání studánek: https://www.youtube.com/watch?v=P0jbts37Hmk
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
12. června
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty.
Významní hudební skladatelé se zapsali do dějin nejen svými velkými díly. Samozřejmě, že Beethoven je ceněn zejména pro díla, jako jsou např. jeho symfonie č. 5 “Osudová”, nebo č. 9 “ S Ódou na radost”. Bach složil “Pašije podle Matouše”, které jsou mnoha odborníky pro délku, hudební prostředky a procítěnost považovány za vůbec nejúchvatnější hudební dílo v dějinách. Mozart se proslavil takovými skladbami jako je Requiem, nebo opera Don Giovanni. U Dvořáka můžeme obdivovat jeho Novosvětskou symfonii, nebo Stabat Mater atd.
Genialita hudebních skladatelů je ale patrná i z děl daleko drobnějších a možná právě proto i mnoha lidem posluchačsky dostupnějších a známějších. Poslechněte si několik takových slavných "maličkostí".
J. S. Bach - Air https://www.youtube.com/watch?v=PyMz0w2UC9s
W. A. Mozart - Ave verum https://www.youtube.com/watch?v=u-u4AjBkplA
L. v. Beethoven - Pro Elišku https://www.youtube.com/watch?v=_mVW8tgGY_w
F. Schubert - Serenáda https://www.youtube.com/watch?v=0bjB-IWEYI0
R. Schumann - Snění https://www.youtube.com/watch?v=06rz0Bpr-wg
A. Dvořák - Humoreska https://www.youtube.com/watch?v=H3dhH5goUyE
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5. června (MOŽNO ODEVZDÁVAT AŽ DO UZAVŘENÍ ZNÁMEK)
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
v textu doplňte fakta týkající se Bedřicha Smetany a zašlete mi je. Mějte se hezky a ať se daří.
A. Štěrba
sterba.hv@centrum.cz
Text:
Bedřich Smetana se narodil v roce ………… v ………….. v rodině sládka zámeckého pivovaru. Od dětství se věnoval hře na klavír a už jako šestiletý s úspěchem vystoupil na studentské akademii.
Během dospívání ho život mimo jiné zavedl i do Jihlavy (na ni vzpomínal velmi nerad) a Německého Brodu (dnes Havlíčkova). Coby gymnazista se zde seznámil s chotěbořským rodákem, violoncellistou, pedagogem Františkem Buttulou a Karlem Havlíčkem Borovským, který mu byl nějaký čas dokonce i domácím učitelem.
V dospělosti se živil jako učitel hudby. V Praze otevřel vlastní hudební ústav a prosadil se i jako dirigent Prozatímního divadla. Významnou životní etapou pro B. Smetanu bylo působení ve Švédsku ve městě ………., kde se stal ředitelem filharmonického spolku.
Ve věku padesáti let ho postihla tragédie, kdy zcela …………, avšak i s tímto postižením napsal jedno ze svých vrcholných děl - cyklus symfonických básní ……… Zemřel v roce …….. v ústavu pro choromyslné v Praze.
Napsal 9 oper, z nichž nejslavnější je …………… Nedokončil operu …………… Výše zmíněný cyklus symfonických básní obsahuje těchto 6 částí: …………... Mezi jeho další významná díla patří smyčcový kvartet “Z mého života” a Klavírní trio g moll. Oblíbené jsou i jeho “Lístky do památníku”. Kromě toho napsal řadu polek. Lousinu polku napsal v 16ti letech pod vlivem platonické lásky ke své sestřenici. Polku jako svůj oblíbený žánr dokonce zakomponoval i do světově proslulé symfonické básně Vltava.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
29. května
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
minulý týden jste mohli slyšet, jak rockoví muzikanti dokáží reprodukovat díla z oblasti vážné hudby. Dnes bych chtěl situaci otočit. I dirigenti, aranžéři a hudebníci, jejichž doménou je naopak hudba symfonická, se pro zpestření podobně nebojí obracet ke skladbám z oblasti rocku. Při poslechu jedněch z nejslavnějších skladeb celé rockové historie si udělejte sami obrázek, jak se jim to povedlo.
Beatles - Yesterday: https://www.youtube.com/watch?v=WSuVCyT63II
Symf. orchestr: https://www.youtube.com/watch?v=cvu0meYd50o
Queen - Bohemian Rhapsody https://www.youtube.com/watch?v=fJ9rUzIMcZQ:
Symf. orchestr: https://www.youtube.com/watch?v=aCFnzSCzoYA
Led Zeppelin - Stairway to heaven: https://www.youtube.com/watch?v=Nnu1E5Kslig
Symf. orchestr: https://www.youtube.com/watch?v=dR5GN2aPsyY
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
22. května
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty.
Není nic výjimečného, když rockoví hudebníci experimentují se skladbami z oblasti vážné hudby. Pohled na tuto věc se různí. Jedni ji považují za znesvěcení “posvátného” dědictví vážné hudby, jiní vše berou jako možnost, jak vážnou hudbu alespoň částečně přiblížit mladým lidem. Osobně si myslím, že poslouchat vážnou hudbu v původní podobě je po všech stránkách lepší a přínosnější, ale nijak mě nepohoršuje, když se melodie vážné hudby někomu líbí v modernějším pojetí. Pokud to člověku pomůže dospět k vážné hudbě v “originále” - tím lépe. Také je důležité, kdo se o tyto věci pokouší. Před několika lety jsem v Hradci Králové slyšel kapelu, která se nepříliš úspěšně snažila zakomponovat do vlastní skladby slavný úvod ze symfonické básně “Tak pravil Zarathustra” od Richarda Strausse.
Vy si na několika případech poslechněte, jak to dopadne, když věc uchopí rockoví profesionálové. Nejdříve si poslechněte originály a potom jejich nové verze.
Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll
Originál: https://www.youtube.com/watch?v=Nnuq9PXbywA
Dan Mumm: https://www.youtube.com/watch?v=in-SgtVs8PM
Ludwig van Beethoven: Měsíční svit (3. část)
Originál: https://www.youtube.com/watch?v=zucBfXpCA6s
Tina S (v době nahrávky 17 let):
https://www.youtube.com/watch?v=o6rBK0BqL2w&list=RDhXS2N8dzQhM&index=13
…..a něco také od našich skladatelů!!!
Bedřich Smetana: Vltava
Originál: https://www.youtube.com/watch?v=gTKsHwqaIr4
Německá heavymetalová skupina Accept: https://www.youtube.com/watch?v=qU5hxhLUi88
Antonín Dvořák: Largo z Novosvětské symfonie
Originál: https://www.youtube.com/watch?v=tGloNIXBG8U
Brian May ze skupiny Queen: https://www.youtube.com/watch?v=2m3YwmSIn-g
Pokud budete chtít další přídavky, klikněte na tuto stránku: https://martin-ulbrich.cz/hudba/je-pro-vas-klasika-prezitkem-poslechnete-si-nejlepsi-cover-verze
Zde hlavně doporučuji švédskou skupinu Therion a její verzi Allegro con fuoco z Novosvětské symfonie A. Dvořáka.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
15. května
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
před třemi týdny jsem vám zaslal odkazy na tři ukázky, ve kterých skladatelé popisují tři zástupce z říše hmyzu - čmeláka, včelu a motýla. Tentokrát si poslechněte, jak se třem jiným podařilo hudebními prostředky vystihnout ptáky. Ve skladbě od Camilla Saint-Saënse můžete vnímat krásu, vznešenost a klid labutě. Naopak v drobné skladbě od Petra Iljiče Čajkovského určitě rozpoznáte rozverné radostné švitoření skřivana. Ve své poněkud obsáhlejší symfonické básni Antonín Dvořák sice popisuje zejména děj básně “Holoubek”, tak jak ho známe z básnické sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena, ale pozornému posluchači hned v úvodu neunikne neustále opakující se motiv žalostného vrkání holoubka. Přeji hezký poslech.
Labuť:
https://www.youtube.com/watch?v=LDUKcv2wEy0 (Camille Saint-Saëns)
Skřivan:
https://www.youtube.com/watch?v=q8XGdAxH6U0&list=OLAK5uy_lHhAUmDaDUuEoZiSrPZ70BT_Wy7t8GsmY&index=22 (P.I. Čajkovskij)
Holoubek:
https://www.youtube.com/watch?v=1m1r_K4NJvo (Antonín Dvořák)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7. května (OPRAVNÉ REFERÁTY)
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
zasílám vám témata k opravným referátům. Referáty nemusíte psát rukou a můžete mi je zasílat až do uzavření známek na konci školního roku. Předmět mailu označte slovy “Opravný referát” (nezaměnit s pololetním referátem!!). Děkuji a mějte se hezky.
Alois Štěrba
Prima: Národní divadlo
Sekunda: Josef Bohuslav Foerster
Tercie: Wolfgang Amadeus Mozart
Kvarta: Jiří Šlitr
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
30. dubna
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
BOLERO složil francouzský skladatel Maurice Ravel, který se nechal inspirovat stejnojmenným španělským lidovým tancem v ¾ rytmu. Jeho záměrem bylo vytvořit originální skladbu, která by postupně nabývala na barevnosti, objemu a síle. Jednalo se mu čistě o experiment a sám napsal: “Přeji si, aby moje Bolero nevzbuzovalo falešné představy, protože usiluje o jediné - vytvořit orchestrální předivo téměř bez hudby, dlouhé postupné crescendo”. Slavná je historka z premiéry skladby (1928), kdy v obecenstvu jedna posluchačka vykřikla: “Ten chlap se zbláznil”. Ravel to jen okomentoval slovy: “Konečně někdo pochopil”.
Maurice Ravel však nemohl tušit, že tento hudební skvost neodbytného rytmu s až hypnotickým účinkem na posluchače, mu zajistí světový věhlas. Lze říct, že jde o nejslavnější dílo vážné hudby 20. století a o nejvelkolepější hudební gradaci všech dob.
Při shlédnutí a poslechu této neobvyklé skladby si pokuste vzpomenout na látku z prvního pololetí primy a napište mi, které nástroje v první polovině sólově hrají neustále opakující se motiv skladby. Skladbu pro větší účinek doporučuji poslouchat při větší hlasitosti.
A. Štěrba
Ukázka:
https://www.youtube.com/watch?v=dZDiaRZy0Ak
(u této ukázky jsem poprvé v životě viděl dirigenta při vedení orchestru použít párátko) :-))
mail: sterba.hv@centrum.cz
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
24. dubna
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
hudba existuje buď v podobě, kdy se jejím prostřednictvím skladatelé snaží popsat nějaký děj, věc, jev atd. (hovoříme o programní hudbě) a nebo v podobě, kdy se o nic takového nesnaží (hudba absolutní). Hudba se i bez programu velmi dobře obejde, protože je doslova “samonosná”. Vy si poslechněte ukázky z první skupiny a udělejte si sami obrázek, jak se autorům podařilo hudbou vystihnout tři zástupce z říše hmyzu. Zejména první dvě skladby se objevují v mnoha úpravách. Věřím, že se vám budou všechna tři drobná dílka líbit.
Let čmeláka: https://www.youtube.com/watch?v=Pwb197QhsYo (N. Rimskij-Korsakov)
Včela: https://www.youtube.com/watch?v=_AHKZaUqsCU (F. Schubert)
Motýl: https://www.youtube.com/watch?v=iHNPVrxUcRY (E. Lorenc)
Pro zajímavost něco málo ke skladatelům:
- Nikolaj Rimskij-Korsakov byl ruský romantický skladatel a pedagog. Byl členem umělecké skupiny “Mocná hrstka” (Rimskij-Korsakov, Balakirev, Borodin, Kjuj, Musorgskij).
- Franz Schubert byl rakouský skladatel raného romantismu a byl zejména mistrem písňové tvorby. F. Schuberta si velmi cenil i náš A. Dvořák.
- Eva Lorenc (Suchánková) je současná autorka, klavíristka a pedagožka. Učí na vysoké škole a pro širokou veřejnost v Praze otevřela soukromé klavírní studio.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17. dubna (POLOLETNÍ REFERÁTY)
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
zasílám vám témata k pololetním referátům. Referáty nemusíte psát rukou a můžete mi je zasílat až do uzavření známek na konci školního roku. Skupiny jsem označil podle pořádí v rozvrhu. Předmět mailu označte slovy “Pololetni referát”. Děkuji a mějte se hezky.
Alois Štěrba
sterba.hv@centrum.cz
Prima:
1. skupina - Bedřich Smetana (životopis a dílo)
2. skupina - Leoš Janáček (životopis a dílo)
Sekunda:
1. skupina - Zdeněk Fibich (životopis a dílo)
2. skupina - Bohuslav Martinů (životopis a dílo)
Tercie:
1. skupina - postavy a děj opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany
2. skupina - postavy a děj opery Rusalka od Antonína Dvořáka
Kvarta:
1. skupina - Osvobozené divadlo
2. skupina - divadlo Semafor
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V textu o A. Dvořákovi bylo pět faktických chyb: 1) Narodil se 8. září (nikoliv 8. října) 2) V USA pobýval do roku 1895 (nikoliv 1896) 3) Zahájení festivalu Pražské jaro připadá na den úmrtí Bedřicha Smetany (nikoliv A. Dvořáka) 4) Opera Libuše je od Bedřicha Smetany (nikoliv od A. Dvořáka) 5) Cyklus symfonických básní Má vlast je od Bedřicha Smetany (nikoliv od A. Dvořáka)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pátek 3. dubna
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty,
do příštího pátku se pokuste sami zjistit, kolik je v textu o Antonínu Dvořákovi faktických chyb. Zajímavosti neřešte, jsou pravdivé.
Text:
Antonín Leopold Dvořák se narodil v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou 8. října 1841. (zajímavosti: Jeho tatínek byl hostinský a řezník. Bydleli v domě s hospodou, při jehož požáru zachránil otec ani ne ročního syna před uhořením. O život mohl Antonín Dvořák přijít i v pozdějším dětství, kdy ho málem usmýkala kráva, kterou vedl z trhu)
Hudbu studoval na varhanické škole v Praze. Byl schopným hráčem na violu, na kterou hrál v orchestru Prozatímního divadla v Praze, často pod vedením Bedřicha Smetany. (zajímavost: Zamiloval se do herečky Josefíny Čermákové. O citech k ní hovoří jeho cyklus milostných písní Cypřiše. Nakonec se ale oženil s její sestrou)
Jeho manželka se jmenovala Anna a měli celkem 9 dětí. V letech 1892 až 1896 působil v New Yorku jako ředitel konzervatoře. (zajímavost: Mezi jeho přátele patřili např. skladatelé Johannes Brahms, P.I. Čajkovskij, Leoš Janáček). Jeho žákem a zetěm byl skladatel Josef Suk. Vedle hudby byly velkou vášní Antonína Dvořáka lokomotivy. Zemřel náhle 1. května 1904. Na den úmrtí Antonína Dvořáka připadá každoroční zahájení hudebního festivalu Pražské jaro.
Mezi jeho nejproslulejší skladby patří např.:
Opery: Rusalka, Čert a Káča, Libuše, Jakobín
Symfonie Z nového světa (zvaná též Novosvětská)
Symfonické básně: Vodník, Polednice, Holoubek, Zlatý kolovrat, cyklus symfonických básní Má vlast
Slovanské tance
Oratorium Stabat Mater, Rekviem (mše za zemřelé)
Biblické písně, Moravské dvojzpěvy
Smyčcové kvartety zvané: Slovanský, Americký
Violoncellový koncert h moll
Odpovědi zasílejte na mail: sterba.hv@centrum.cz. Za správnou odpověď bude jednička.
Ať se vám daří. A. Štěrba
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pochvala všem, kteří mi na poslechy z předminulého čtvrtka odpověděli. Zvláště díky, pokud jste i připojili vaše vlastní doporučení. Všichni máte jedničku. V oblíbenosti u vás jednoznačně zvítězilo Čtvero ročních období od Antonia Vivaldiho. Následuje Beethovenova “Pastorální” a třetí příčku získaly Bachovy Braniborské koncerty. Nejméně vás zaujaly Goldbergovy variace. Do čtvrtka/pátku (2. a 3. dubna) se budu těšit na vaše odpovědi na nové zadání.
Odevzdání referátů, které jsem některým zadal ještě na gymnáziu, necháme na pozdější dobu. Věřím, že se na gymnáziu ještě sejdeme. Pokud by se vše vyvíjelo jinak, včas se s vámi na jejich odevzdání domluvím.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtvrtek 26. března
Milé studentky a milí studenti primy, sekundy, tercie a kvarty.
Do příštího čtvrtka (kvarta do pátku) mi napište, jakou hudbu posloucháte a co byste mi doporučili. Může jít o konkrétního interpreta, skupinu, nebo jen o hudební směr. K tomu bude stačit přímo do mailu a velmi krátce pár základních informací (např. odkud interpret/skupina pochází, jména členů skupiny apod). Hlavně mi pošlete odkaz na hudební ukázku, abych si mohl přímo poslechnout, čemu vy dáváte v hudbě přednost. Protože i já mám rád populární (zvláště rockovou) hudbu, napíši vám potom, co se líbí z tohoto žánru zase mně. Mějte se hezky.
A. Štěrba
mail: sterba.hv@centrum.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtvrtek 19. března
Milé studentky a milí studenti z primy, sekundy, tercie a kvarty.
Kdykoliv potřebuji zahnat špatnou náladu, přijít na jiné myšlenky a zrelaxovat mysl, asi nejvíce mi pomáhají vhodná díla z oblasti vážné hudby. Je jich celá řada, ale pro dnešek bych vám chtěl doporučit a vyzvat vás k poslechu čtyř z nich:
1) Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty
2) Johann Sebastian Bach: Goldbergovy variace
3) Antonio Vivaldi: Čtvero ročních období
4) Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 6 “Pastorální”
Nejlépe si je člověk sice užije v klidu, ale můžete si je pustit i k nějaké činnosti, práci, učení. Uvidíte, že při vhodné hlasitosti vás jejich poslech nebude nijak obtěžovat. Naopak. Do příštího čtvrtka (kvarta do pátku) mi napište, které z těchto děl vám nejlépe tzv. “sedlo” a nejvíce se vám líbilo. Já vám potom ke každému pošlu krátkou zajímavost. Pokud někdo z vás vážnou hudbu už poslouchá a měl by pro mě vlastní jiný tip, budu za něj rád.
Pište mi na mail: sterba.hv@centrum.cz
S přáním pevného zdraví
Alois Štěrba